- Domů
- Československé povětrnostní služby v letech válečného ohrožení státu, účast Československé meteorologické komunity v protifašistickém odboji a obnovení povětrnostních služeb v roce 1945
Československé povětrnostní služby v letech válečného ohrožení státu, účast Československé meteorologické komunity v protifašistickém odboji a obnovení povětrnostních služeb v roce 1945
Československé povětrnostní služby v letech válečného ohrožení státu, účast Československé meteorologické komunity v protifašistickém odboji a obnovení povětrnostních služeb v roce 1945
Československé povětrnostní služby v letech válečného ohrožení státu, účast Československé meteorologické komunity v protifašistickém odboji a obnovení povětrnostních služeb v roce 1945
Stručný organizační vývoj československých povětrnostních služeb v době válečného ohrožení státu
Organizační změny ve vojenské povětrnostní službě provedené v roce 1928 ve svém důsledku znamenaly faktický rozpad hlavních výkonných, odborných, organizačních a studijních složek služby. Z důvodu nebezpečí blížící se války bylo proto nutno vojenskou povětrnostní službu opět reorganizovat, především vytvořit systém přípravy záloh, stanovit zásady činnosti složek služby v době války, připravit plány mobilizačního doplnění a rozvinutí, reorganizovat stávající a vytvořit nové válečné organizační struktury a sladit jejich činnost, včetně vytvoření zcela jiného systému spolupráce se Státním ústavem meteorologickým (SÚM). Vlastní příprava Československých povětrnostních služeb na předpokládaný válečný konflikt s Německem začala v květnu 1935. Vojenská povětrnostní služba již v polovině 20. let věnovala patřičnou pozornost rozvoji své mobility a schopnostem přemístit své síly a prostředky z míst stálé dislokace a následně je rozvinout v polních podmínkách. V této souvislosti byly od počátku roku 1927 postupně zaváděny do výzbroje pojízdné polní povětrnostní stanice vyrobené společností J. Weigl a spol. - výroba vozidel v Přerově. V únoru 1938 vydal Hlavní štáb aktualizovanou verzi Mobilizačního plánu československé branné moci. Plán předpokládal mobilizační doplnění a rozvinutí sil a prostředků vojenské povětrnostní služby a vytvoření jejích „polních” a „týlových” válečných organizačních struktur, které budou vytvořeny v rámci III. Odboru MNO, VTLÚ, Velitelství letectva Hlavního velitelství operujících armád (HVOA), velitelství letectva I., II., III. a IV. armády a u velitelství určených vojskových jednotek letectva, polního dělostřelectva, dělostřelectva proti letadlům a plynové ochrany. SÚM měl plnit funkci Státního ústředí povětrnostní služby. Funkci Týlové povětrnostní ústředny mělo plnit Vojenské oddělení povětrnostní služby SÚM. Jednotlivé letecké povětrnostní stanice měly mobilizačně vytvořit a rozvinout další polní letecké povětrnostní stanice, které se měly následně rozmístit na určených polních letištích. Mobilizační úkol pro SÚM jako organizaci státní správy nebyl v té době s největší pravděpodobností vydán. Na základě dohody zainteresovaných ministerstev ze dne 14. září 1938 se předpokládalo válečné sloučení obou (vojenské i civilní) povětrnostních služeb a jejich převedení do podřízenosti MNO společně se Státním ústavem hydrologickým a hydrotechnickým a Státním ústavem geofyzikálním. Avšak z důvodů rychlého sledu událostí nakonec dokončení tohoto záměru zabránily mnichovské události na konci září roku 1938. Příprava personálu vojenské povětrnostní služby probíhala od poloviny roku 1938 v celkem 5. etapách, které předcházely všeobecné mobilizaci vyhlášené dne 23. září. Přednostou Skupiny D (povětrnostní) Velitelství letectva HVOA byl ustanoven kpt. Viktor Hroza. Vojenská povětrnostní služba, která byla plně odkázána na odborné schopnosti, personální a kapacitní možnosti a rovněž na způsoby práce SÚM, však v tomto období prakticky selhala. Po mnichovských událostech a po záboru československých pohraničních území byly válečně vytvořené „polní“ a „týlové“ složky vojenské povětrnostní služby ke dni 12. října 1938 demobilizovány a zrušeny. Po okupaci Českých zemí a vyhlášení samostatnosti Slovenska dne 15. března 1939 byly součásti vojenské povětrnostní služby postupně rušeny, nebo předávány útvarům Vzdušných zbraní slovenské branné moci. Poslední součásti vojenské povětrnostní služby byly zrušeny Likvidační komisí MNO ke dni 18. srpna 1939.
Technický výkres pojízdné polní povětrnostní stanice z roku 1926
Technický výkres přenosné rozkládací meteorologické budky z roku 1926
Mobilizovaná složka (mobilizační místo) | Název mobilizačně vytvořeného organizačního prvku | Místo válečné dislokace |
III. odbor (letecký) MNO Praha (Praha) | Skupina D (povětrnostní) Velitelství letectva, Hlavního velitelství operujících armád (HVOA) | Nemojany u Vyškova |
Povětrnostní skupina 1. oddělení III. odboru MNO v týlu | Praha-Dejvice | |
Zástupce MNO při SÚM | Praha-Ruzyně | |
VTLÚ Letňany (Letňany) | Skupina IV. (meteorologická) II/1. Oddělení Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) | Letňany |
Povětrnostní ústředna 1 Praha-Kbely (Letecký pluk 4 Praha-Kbely) | Hlavní polní povětrnostní ústředna 91 HVOA krycí název: Záblesk 91 | Nemojany uVyškova |
Povětrnostní ústředna 2 Brno (Letecký pluk 5 Brno) | Polní povětrnostní ústředna 74 Velitelství letectva IV. armády, krycí název:? | Brno |
Povětrnostní ústředna 3 Bratislava (Letecký pluk 3 Piešťany) | Polní povětrnostní ústředna 73 Velitelství letectva III. armády, krycí název: Rýč | Kremnica, později Spišská Nová Ves |
Zemské velitelství letectva I Praha (Praha) | Štábní důstojník povětrnostní služby Všeobecné skupiny Velitelství letectva Velitelství I. armády | Kutná Hora |
Zemské velitelství letectva II Brno (Brno) | Štábní důstojník povětrnostní služby Všeobecné skupiny Velitelství letectva Velitelství II. armády | Olomouc |
Zemské velitelství letectva III Bratislava (Bratislava) | Štábní důstojník povětrnostní služby Všeobecné skupiny Velitelství letectva Velitelství III. armády | Kremnica |
Letecký pluk 5 Brno (Brno) | Štábní důstojník povětrnostní služby Všeobecné skupiny Velitelství letectva Velitelství IV. armády | Brno |
Vojenské oddělení povětrnostní služby SÚM Praha-Ruzyně (Letecký pluk 4 Praha-Kbely) | Zápolní povětrnostní ústředna | Praha-Ruzyně |
Letecký pluk 1 Hradec Králové (Hradec Králové, Milovice, Plzeň, Tábor) | Letecká povětrnostní stanice 3 | Milovice |
Letecká povětrnostní stanice 4 | Hradec Králové | |
Letecká povětrnostní stanice 14 | Plzeň | |
Letecká povětrnostní stanice 3 | Milovice | |
Polní letecká povětrnostní stanice 1 krycí název: Záblesk 1 | Kutná Hora | |
Polní letecká povětrnostní stanice 5 krycí název: Záblesk 5 | Liberec, později Turnov | |
Polní letecká povětrnostní stanice 7 krycí název: Záblesk 7 | Trutnov, později Jaroměř | |
Polní letecká povětrnostní stanice 12 krycí název: Záblesk 12 | Čtyři Dvory u Č. Budějovic | |
Letecký pluk 2 Olomouc (Olomouc, Přerov, Vyškov) | Polní povětrnostní ústředna 72 Velitelství letectva II. armády, krycí název: Rám | Olomouc, později Piešťany |
Letecká povětrnostní stanice 6 | Olomouc | |
Letecká povětrnostní stanice 16 | Přerov | |
Letecká povětrnostní stanice 23 | Vyškov | |
Polní letecká povětrnostní stanice 8 | Šumperk | |
Polní letecká povětrnostní stanice 10 | Opava | |
Polní letecká povětrnostní stanice 13 | Frenštát pod Radh. | |
Polní letecká povětrnostní stanice 14 | Kroměříž | |
Letecký pluk 3 Piešťany (Piešťany, Vajnory, Nitra, Žilina, Spišská Nová Ves, Zvolen, Malacky, Košice) | Letecká povětrnostní stanice 7 | Malacky |
Letecká povětrnostní stanice 8 | Vajnory | |
Letecká povětrnostní stanice 9 | Nitra | |
Letecká povětrnostní stanice 10 | Košice | |
Letecká povětrnostní stanice 11 | Piešťany | |
Letecká povětrnostní stanice 17 | Spišská Nová Ves | |
Letecká povětrnostní stanice 18 | Žilina | |
Letecká povětrnostní stanice 19 | Zvolen | |
Polní letecká povětrnostní stanice 2 krycí název: Rukáv | Kremnica | |
Polní letecká povětrnostní stanice 3 krycí název: Podnos | Nové Zámky, později Zl. Moravce | |
Polní letecká povětrnostní stanice 4 krycí název: Příbor | Levice, později Krupina | |
Polní letecká povětrnostní stanice 11 krycí název: Piano | Lučenec, později Brezno nad Hronom | |
Polní letecká povětrnostní stanice 16 krycí název: Pánev | Rožňava, později Obyšovce | |
Letecký pluk 4 Praha-Kbely (Praha-Kbely, Pardubice) | Polní povětrnostní ústředna 71 Velitelství letectva I. armády, krycí název: Záblesk 71 | Kutná Hora |
Letecká povětrnostní stanice 1 | Praha-Kbely | |
Letecká povětrnostní stanice 2 | Pardubice | |
Polní letecká povětrnostní stanice 6 krycí název: Záblesk 6 | Horažďovice, později Písek | |
Polní letecká povětrnostní stanice 9 krycí název: Záblesk 9 | Jihlava | |
Letecký pluk 5 Brno (Brno, Hlohovec, Slatinské Doly) | Letecká povětrnostní stanice 13 | Brno |
Letecká povětrnostní stanice 20 | Slatinské Doly | |
Letecká povětrnostní stanice 21 | Hlohovec | |
Polní letecká povětrnostní stanice 15 krycí název:? | Bzenec | |
Letecký pluk 6 Praha-Kbely (Německý Brod, Chrudim) | Letecká povětrnostní stanice 5 | Německý Brod |
Letecká povětrnostní stanice 22 | Chrudim | |
Letecké učiliště Prostějov (Prostějov) | Letecká povětrnostní stanice 12 | Prostějov |
Mobilizačně doplněné a rozvinuté polní a týlové součásti vojenské letecké povětrnostní služby
Etapy mobilizační přípravy personálu vojenské povětrnostní služby v roce 1938
kpt. Viktor Hroza
Letadla AVIA B71 na polním letišti - mobilizace
Letiště Kbely v roce 1938
Přízemní povětrnostní mapa Evropy ze dne 15. března 1939 v 09:00 hod
Vliv povětrnostních podmínek na činnost Německých okupačních vojsk v březnových dnech roku 1939
Pokračování na stránce: Československá meteorologická komunita a protifašistický odboj
